PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ - výhodou podlahového vytápění je především nízká prašnost domácnosti a pocit příjemně teplých nohou i při nižší teplotě vzduchu. Tento typ vytápění omezuje únavu a soustředění bydlících osob a přispívá ke zdravému trávení volného času i k příjemnému spánku. Hlavní předností podlahového vytápění jsou především energetické úspory. K dosažení pocitu tepla stačí vytopit podlahu na relativně nízkou teplotu, kdy se teplo přenáší nikoliv cirkulací teplého vzduchu, ale sáláním teplé podlahy.  K zahřátí samotných osob dochází mnohem dříve, než dojde k prohřátí vzduchu a není tak potřeba místnosti zbytečně přetápět. Podlahové vytápění nabízí několik systémů:

teplovodní podlahové vytápění - jedná se o nejčastější typ podlahového vytápění. Technologie zahrnuje zdroj tepla  a rozvody ohřáté vody vedené v trubkách a podlahových hadech. Výhodou tohoto způsobu podlahového vytápění je především relativně levný provoz. Teplovodní vytápění je vhodné jako hlavní zdroj vytápění v objektu, který je využíván po celou dobu topné sezóny.

elektrická topná tělesa - podlahové topení realizované pomocí elektrických topných těles funguje bez oběhu otopné kapaliny. Jejich aplikace je výrazně jednodušší a levnější než montáž podlahového vytápění v trubkách, ale je potřeba počítat s vyššími náklady na provoz.

Využívá se nejčastěji jako doplňkové topení například pro vytápění koupelen a toalet, vytápění podlah v okolí domácích bazénů - resp. všude tam, kde potřebujeme vytápět podlahu jen na krátkou dobu a ohřev velkého množství vody by byl v takovém systému příliš nákladný. Výhodou je i rychlost náběhu a nezávislost na hlavním otopném systému. Elektrické podlahové topení lze zapnout jen na pár minut stejně jako světlo. Při jeho realizaci není potřeba změnit ve staveniště celou plochu bytu, je možné jej zabudovat například jako doplňkové vytápění při rekonstrukci koupelny během jednoho dne.

teplovzdušné podlahové vytápění - podlahové topení využívající teplého vzduchu, ohřívaného v teplovzdušných generátorech (například klimatizační jednotky anebo tepelná čerpadla vzduch - vzduch) a rozváděného systémem vzduchotechniky vzduchovými kanálky pod podlahou, kde teplý vzduch předává teplo do stavební konstrukce a následně do podlahy.

Podlahové vytápění dále rozlišujeme podle přenosu tepla na:

sálavé podlahové vytápění - všechny popsané systémy podlahového vytápění patří mezi sálavé podlahové vytápění, tedy takový způsob vytápění, kdy k přenosu tepla z otopné plochy do místnosti dochází sáláním - celoplošným vyzařováním infračerveného záření.

konvekční podlahové vytápění - je naopak systém otopných těles - podlahových konvektorů - umístěných pod podlahou, která zajišťují proudění teplého vzduchu kolem chladných ploch, jako jsou např. velká francouzská okna, dveře na terasy či balkóny anebo prosklené plochy hal nebo bazénů. Přenos tepla probíhá prouděním vzduchu - konvekcí. 

Při instalaci podlahového vytápění je třeba počítat s určitou hloubkou k uložení trubkového hada, izolace a vrstvy betonu, v níž je celá technologie zabudována. Dalších několik milimetrů je třeba pro vlastní podlahu, která je položena na betonovou desku s instalovaným podlahovým topením. Nejlepšího výsledku dosáhneme, když podlahové topení položíme v celé ploše domácnosti, tj. v celé ploše podlahy  - nebudou tak vznikat chladná místa, kde by mohlo docházek k rosení povrchu a vzniku plísní.

Pro podlahové vytápění je vhodných několik druhů podlah:

dlažba - má nejlepší tepelnou vodivost a reaguje na podlahové vytápění nejrychleji

plovoucí podlahy - jsou vhodné všechny plovoucí podlahy s certifikací pro podlahové vytápění (laminátové plovoucí podlahy, dřevěné plovoucí podlahy s certifikátem) 

dřevěné parkety - jen parkety s certifikátem pro podlahové vytápění

linoleum - je potřeba zvolit co netenčí linoleum bez izolační vrstvy

koberce - vhodné jsou tenké koberce s krátkým chlupem

Podlahové vytápění má svoje specifika a je potřeba jeho instalaci pečlivě zvážit. Sálavé teplo je pro vytápění místností příjemné, jsou ale místa, která bez cirkulujícího teplého vzduchu mohou způsobovat menší problémy. Proto je výhodné zkombinovat podlahové vytápění ještě s dalšími zdroji tepla pro zamezení lokálních nedostatků. Nejlépe se jako doplňková topidla uplatní podlahové konvektory, které zajistí, že u větších prosklených ploch jako jsou okna nebo prosklené dveře na terasu nebudou vznikat nepříjemně chladná místa a tepelné mosty narušující plynulé sálání tepla. Dále je vhodné myslet na koupelnové trubkové radiátory, aby bylo kde sušit mokré ručníky a osušky, neboť u podlahového topení nemůžeme počítat s jejich vysoušením cirkulujícím teplým vzduchem. 

Nedostatečně zaizolovaná podlaha pod podlahovým vytápěním bude mít za následek velké úniky tepla do konstrukce budovy, podloží stavby nebo sklepních prostor. Proto je nutné při pokládání podlahového topení zajistit účinnou přídavnou izolaci mezi základní podlahovou deskou a hadem podlahového topení. Nejčastěji se používají izolační polystyrénové desky, případně desky izolující pomocí vzduchových komor.